Červen
Tyhle malé objekty na Křížku pravděpodobně znáte. A my, kteří jsme sem chodili už jako děti, jsme do nich i lezli a hráli si v nich na vojáky. V průběhu devadesátek tam ale kromě dětí lezli i čichači tehdy populárního toluenu a město nechalo zavařit poklopy. Více se tam nikdo nedostal.
Že je pod Křížkem velký kryt civilní ochrany, který byl zbudován po válce, to asi všichni vědí. Ale konkrétně tyhle betonové kostky byly postaveny jako pozorovatelny civilní obrany a jen některé z nich jsou propojeny s podzemním areálem.
Před rokem jsme u jedné z pozorovatelen odřízli ocelový poklop a po desítkách let nahlédli dovnitř. Byly zde kubíky bahna, vody a odpadků. Vše jsme nechali vyčistit a teď jsme pozorovatelnu opatřili uzamykatelným poklopem.
Pozorovatelna bude příležitostně otevřena pro veřejnost. Je to teď spíše atrakce pro děti. Poprvé ji otevřeme v pátek a v sobotu během pivobraní. Tak se stavte.
Květen
Občas slýchám, že se jako radnice se nedostatečně věnujeme Jarovu. Že zatímco opravujeme Jiřák a všechna náměstí kolem, na Jarovu šetříme. No já se nechci do téhle debaty pouštět, ale jednu dobrou zprávu pro lidi z Jarova bych tady rozhodně měl.
V uplynulých letech jsme připravovali celkovou revitalizaci parku Židovské pece. Tenhle park, v minulosti sevřený novou bytovou výstavbou, je významný pro čím dál více obyvatel. Však se jedná o šest hektarů zeleně!
Máme tedy projekt, máme stavební povolení a dokonce máme i vysoutěženého dodavatele stavby, který bude mít na starost revitalizaci rozdělenou na několik navazujících etap. Projekt zahrnuje komplexní závlahový systém, novou výsadbu stromů, rekonstrukci parkových cest či nové hřiště. S ohledem na rozlohu parku se jedná o náklady ve výši 105 mil. Kč.
A protože je už za námi doba, kdy radnice mohla takovéhle projekty sama pokrýt z privatizace bytů, museli jsme prostředky hledat, kde se dá.
37 mil. Kč se podařilo získat z evropských fondů (IROP). 15 mil. Kč je vyjednaný příspěvek od Metrostav Development. A 33,8 mil. Kč se podařilo vyjednat jako dotaci od magistrátu. A to je důvod, proč o tom zrovna teď píši. Protože právě tuhle věc jsme před necelými deseti minutami odhlasovali na magistrátním zastupitelstvu.
Zbylých cca 19,2 mil. doplatí ze svého rozpočtu Praha 3.
Stavět se začne po prázdninách. Držte nám palce.
Asi to je nějaká chyba, ale v pátek jsem v denním monitoringu tisku našel deset let starý článek o tom, jak jsme s kamarádem zkoušeli na Parukářce prodávat limonády a pivo. Tedy, ona to nebyla žádná seriózní podnikatelská činnost, byl to test.
Na trávník jsme vysypali kolečko ledu, do něj zapíchali lahve a ponechali napospas společně s kasičkou na peníze. Zafungovalo to na výbornou. Celý příběh najdete v tom zmiňovaném článku.
A tu ceduli mám dodnes v garáži.
+3 dalších
Duben
Kapslovnu asi poznáte, že? Tyhle fotky od sebe dělí šest let. V roce 2019 jsme si tady s Tomášem Mikeskou rozložili zahradní stolek a načali lahev šampaňského. Společně jsme tak oslavili, že kdysi ztracené pozemky zase získala Praha 3. Tomáš je totiž takový tvrdohlavý mezek a coby tehdejší radní přes územní rozvoj všechny přesvědčil, aby se magistrát účastnil veřejné dražby a tyhle bezmála dva hektary (20 000 m2) pro nás získal. Na magistrátu mu v tomto ohledu byl partnerem radní Jan Chabr.
Otevřeně přiznávám, že jsme tehdy moc nevěděli, jak s tím místem naložíme. Ale s ohledem na probíhající bytovou výstavbu všude kolem nám bylo jasné, že každý metr zeleně má velký smysl. A navíc to pro nás byla i taková náprava pohnuté historie. Tyhle pozemky totiž byly původně městské a do soukromých rukou se kdysi dostaly neobyčejně hloupým způsobem. Tehdy z toho byl velký poprask (viz reportáž ČT z roku 2010).
Teď po šesti letech se sem chodí na procházku, stojí tady nová lesní školka a v jejich horním cípu se koncem dubna bude otevírat komunitní zahrada.
Bez Tomáše a Honzy bychom to tady neměli. Pánové, smekám.