Květen
Duben
Kapslovnu asi poznáte, že? Tyhle fotky od sebe dělí šest let. V roce 2019 jsme si tady s Tomášem Mikeskou rozložili zahradní stolek a načali lahev šampaňského. Společně jsme tak oslavili, že kdysi ztracené pozemky zase získala Praha 3. Tomáš je totiž takový tvrdohlavý mezek a coby tehdejší radní přes územní rozvoj všechny přesvědčil, aby se magistrát účastnil veřejné dražby a tyhle bezmála dva hektary (20 000 m2) pro nás získal. Na magistrátu mu v tomto ohledu byl partnerem radní Jan Chabr.
Otevřeně přiznávám, že jsme tehdy moc nevěděli, jak s tím místem naložíme. Ale s ohledem na probíhající bytovou výstavbu všude kolem nám bylo jasné, že každý metr zeleně má velký smysl. A navíc to pro nás byla i taková náprava pohnuté historie. Tyhle pozemky totiž byly původně městské a do soukromých rukou se kdysi dostaly neobyčejně hloupým způsobem. Tehdy z toho byl velký poprask (viz reportáž ČT z roku 2010).
Teď po šesti letech se sem chodí na procházku, stojí tady nová lesní školka a v jejich horním cípu se koncem dubna bude otevírat komunitní zahrada.
Bez Tomáše a Honzy bychom to tady neměli. Pánové, smekám.
Loni jsme k rozebrání nabídli staré lavičky z Jiřáku. Zájem předčil očekávání, rozdalo se jich několik desítek. Od té doby dostávám fotky, kde ty lavičky nově slouží. Hodně se jich přesunulo do vnitrobloků v Praze 3. Někdo si je ale odvezl třeba na chalupu, nebo je instaloval někde v přírodě na kraji lesa či pole. Všechno je to lepší, než kdyby šly do šrotu, jak bylo původně v plánu. Když zase něco bude, dám vědět.
Autovraky a opuštěné automobily odtažené z ulic Prahy zamíří na Ukrajinskou frontu. Šikovní lidé z Neohnutí z.s. po republice shání starší auta, která sice na našich silnicích odvedla dobrou práci, ale dnes už jejich stav neodpovídá ideálům pracovníků STK. Některé z nich by asi čekala cesta na šroťák, nicméně v dílně na Ukrajině projdou přestavbou a vrátí se do služby. Vznikají tady buginy či pickupy, které následně vyrážejí na misi na frontě. Spotřeba takových strojů je tady přirozeně velká.
Koncem loňska jsem na tyhle lidi narazil na Facebooku. Vzpomněl jsem si, kolik takových aut mešká v Dubči na odtahovém parkovišti města Prahy. Vraky či opuštěná auta, která byla odtažena z ulic, tady musí čekat tři roky, zda pro ně nakonec přeci jen někdo nedorazí. Teprve poté jsou vydraženy či sešrotovány. K autům přirozeně nejsou klíčky a po několikaletém stání dá jejich znovuzprovoznění dost práce. Ročně se jedná asi o stovku automobilů v nejrůznějším stavu.
Dnes jsme podepsali smlouvu na prvních osm kusů. Připravuje se várka dalších.
Děkuji všem na magistrátu, kteří tomuhle kroku šli naproti. A především děkuji lidem ze zmíněného občanského sdružení, kteří odvádí perfektní práci. Má to smysl.
Březen
Zátěžové testy evakuačního dronu pro zdravotníky na Ukrajině. Tímhle se odvážejí postřelení vojáci z bojiště. Auto nám utáhl bez problémů, tak jsme mu naložili ještě něco většího. Posloužil náš volební doubledecker.
Více na https://donio.cz/andel-s-pasy