Aktuality

Jsou to asi dva roky, kdy jsem v rámci volební kampaně rozdával naše noviny na Jiřáku. Odchytil si mě tam jeden pán, který mi vyčítal, že jsme slibovali nový skatepark a že skutek utek. Vlastně na mě byl dost pichlavý.
Uznal jsem, že se to dost táhne. Původně jsme se totiž snažili získat pozemek od Českých drah. Ti ho nakonec nepustili, protože se tam rozhodli postavit parkoviště. Když jsem pánovi říkal, že už máme jiný pozemek na Pražačce a sehnali jsme na projekt i peníze, tak jsem mu vážně nekecal. Slíbil jsem mu, že do roka začneme stavět.
To jsem ale netušil, že se nám na zadní nejprve postaví vlastní stavební úřad. A pak, že když vyhlásíme výběrové řízení na zhotovitele, že na nás žádný kompetentní stavitel nebude mít čas. Když od toho setkání uplynul slíbený rok, tak jsem si představoval, co mi ten chlap asi poví, až ho zase potkám někde na ulici. Řekl jsem si, že dokud tam neuvidím bagr, jak se zakusuje do země a dokud neuvidím dělníky, jak se pustili do díla, nebudu už ohledně skateparku nikomu nic slibovat.
Tak už. Pane, jestli si tohle čtete, už tam ten bagr je a firmu máme suprovou. Fakt sorry, někdy se to prostě sype. Na jaře otevíráme! Držte nám prosím palce.
PS: Díky za spolupráci Pavlu Dobešovi místostarostovi Prahy 3.
 

Naši hasiči vyhlásili sbírku. Je to třeba. Od neděle do pátku. Díky!

Ač jsem politik, moc sem politiku netahám.
Ale v pátek tady máme senátní volby. Senátora si volíme vždycky jednoho za obvod (náš senátní obvod je společný pro P2 a P3). Jakkoliv se mnohým z nás může zdát senát vzdálený, měli bychom senátora vnímat jako našeho zástupce.
Samozřejmě nepřekvapím, že bych rád, aby se naším zástupcem v senátu stal někdo moudrý a zkušený. Ale nejde jen o to. Jako člověk z místní radnice bych chtěl, aby se nám s ním dobře spolupracovalo. Přál bych si, aby byl v téhle části města vidět nejen během předvolební kampaně. S Miroslavem Bártou jsem měl tu čest jednat a naplnil mě nadějí, že by nám to klapalo.
Proto mu držím palce a budu ho volit.
 

Hodně lidí si teď v Praze fotí instalované protipovodňové hrazení. Ale víte, odkud se vlastně vozí? Tohle je areál Správy služeb HMP v Dubči. Když nehrozí povodeň, je nachystáno v kontejnerech a roztříděno podle konkrétních ulic. Uvnitř je vždycky přesný plán stavby.
Celkem je toho 7 km.
 

Tohle nám teď doma běželo místo pohádky. Hodina a čtvrt zdravovědy v tom nejlepším podání, co jsem kdy viděl. Doporučuji, najděte si hodinu času a pusťte si to klidně i s dětmi. Tedy alespoň ty naše to bavilo.
Kurz je normálně za 299 Kč. Ale Penny Market ho pro všechny zasponzoroval do konce září, takže se můžete dívat zdarma. Já do Penny prakticky nechodím, ale za tohle si tam zítra koupím alespoň meloun.
Kurz je tady: www.kryjemevamzada.cz
Návod jak ho mít od Penny zdarma najdete na www.penny.cz/prvni-pomoc
 

Jasně, že nemáme v rámci radniční koalice na všechno stejný názor a někdy se třeba pohádáme. Jenže pořád platí, že když má radnice fungovat, musíme fungovat spolu.
Starosta Michal rozhodl, že dneska jedeme spolu do Říčan na pivo.
 

Od chvíle, kdy se motám kolem komunálních věcí, občas rodinu odvezu na dost divná místa. Takže když jsme se minulý týden vraceli z dovolené, cesta vedla přes Kodaň a tam mají asi nejzajímavější spalovnu odpadků na celém světě.

Jde o to, že tady v ČR naprostou většinu směsného odpadu stále odvážíme na skládky. Vršíme obrovské kopce odpadu, které se pak sice snažíme zamaskovat třeba trávníkem či nějakými keříky, přesto je to solidní zátěž pro budoucnost. Praha je díky Malešické spalovně jednou z mála vyjímek, ale spaloven je v celé republice žalostně málo. Důvodů je víc. Jedním z nich je samozřejmě cena, protože vozit odpadky na skládky je stále nejlevnější. Nicméně významným faktorem je i skutečnost, že spalovnu za barákem prostě nikdo nechce a i když moderní technologie prakticky všechny škodlivé exhalace odfiltrují, lidé z okolí se takovým plánům vždycky zuby nehty brání.

A v tom je právě ta spalovna z Kodaně unikátní. Objekt z roku 2017 se nachází relativně blízko centra metropole. V první řadě vůbec nevypadá jako spalovna, kde se ročně spálí a přemění na elektřinu až 400 000 tun odpadků. Investor od samého začátku usiloval o přízeň veřejnosti a kromě architektury si vyhrál i s dalšími lákadly pro lidi z okolí. V první řadě je objekt přístupný veřejnosti. Na střechu vyjedete výtahem, ze kterého je během jízdy vidět do útrob spalovny. Na vrcholu je bar a perfektní vyhlídka na celé město. Jenže tím to nekončí. Celá budova je v podstatě koncipována jako svah s umělou sjezdovkou, takže když přijedete s lyžemi, nemusíte jezdit výtahem, ale od zastávky autobusu ke zmíněné vyhlídce Vás vyveze lyžařský vlek a dolů to máte na lyžích zhruba 450m. Na vnějším plášti budovy je taky instalována horolezecká stěna vysoká 85m a podle některých zdrojů se tak jedná o nejvyšší umělou horolezeckou stěnu na světě. Vstup je zdarma, takže až si v Kodani prohlédnete Malou mořskou vílu, zvažte i cestu do spalovny.

Autorem návrhu je studio BIG Architects a zajímavostí je, že se na výstavbě významně podílela i česká firma Sipral.

Nechali jste se někdy vyhecovat kvůli fotce? Jako že byste někam normálně nevlezli? Já obvykle ne, ale včera jsem takhle vlezl do Barentsova moře. Nordkapp je asi 700 kilometrů za polárním kruhem a ta voda tady má docela jiný říz.

Inspiroval mě známý žižkovský otužilec Pavel Trojan, kterému tímto hlásím připravenost na lednovou Vltavu. Samolepka Prahy 3 je tady už teď taky.