Červenec


Nechal jsem se vyhecovat místními strážníky, abych se k nim přidal během noční služby. Od 19:00 do 3:00 ráno jsme nachodili po žižkovských chodnících zhruba 15 kilometrů. Když jsem šel domů, čekaly je další čtyři hodiny služby běžné dvanáctihodinové směny.

 

Zřizovatelem městské policie není Praha 3, ale magistrát. Nicméně přesto je právě činnost strážníků jedním z nejčastějších témat, se kterým se na mě lidé obrací. V noci se po Praze 3 pohybuje kolem šesti dvojčlenných hlídek a většina z nich pochopitelně pěšky. Motorizované hlídky vyráží především na základě volání na linku 156.

 

Noční směny jsou významně spjaty s problematikou nocování lidí bez domova a opilci. Strážníci se s řadou z nich už oslovují jménem, protože se s nimi potkávají takřka každodenně. Mnoho z nich má nějakou zdravotní diagnózu, a tím nemyslím jen závislost na alkoholu či drogách, ale například různé duševní poruchy nebo například epilepsii. Na jednu stranu existuje velká společenská poptávka problematiku řešit, jenže bezdomovectví je celospolečenský problém a samo o sobě pochopitelně není protiprávní.

 

Kapacita záchytné stanice je limitována a poskytovat nocleh všem lidem bez domova pod vlivem alkoholu je finanční utopie. Samospráva dokáže poměrně dobře řešit problémy těch, kteří pomoci chtějí, ale selhává u těch, kteří pomoc odmítají. Strážníci tady každou noc zažívají neuvěřitelné příběhy a už samotná přítomnost v ulicích má významný preventivní efekt.

 

Otevřeně říkám, že ten nápad absolvovat noční službu přišel již v prosinci během vánočního večírku. Ulehčil jsem si to tím, že jsem s nimi vyrazil až teď v létě. I večerní déšť postupně ustal. Tímto bych rád poděkoval všem strážníkům, kteří si nic ulehčovat nemohou a vyráží do služby za každého počasí po celý rok. Bohumil a Pavel, ke kterým jsem se dnes mohl přidat, tak činí tady v Praze 3 už 25 a 20 let. Nemáte to snadné a smekám před Vámi. Díky za tu zkušenost. Mělo to pro mě velký smysl.


Červen


Tohle je můj rituál k začátku prázdnin. Skauti chystají tábořiště, tradičně si beru den dovolené a mám za úkol přepravit výbavu z Vinohrad do lesa.


Připojili jsme se k výzvě Dekomunizace, o.s. a připomínáme zavraždění Milady Horákové před 70 lety.
Když si pročítám všechny ty rezoluce "z lidu", kde kolektivy horníků, dělníků, školáků a pionýrů přejí smrt ženě, kterou nikdy osobně nepoznali, lítá mi z toho mráz po zádech. A snaha manipulovat s lidmi je aktuální i dnes. Berme to prosím jako připomínku toho, jaký bychom si měli dávat pozor na informace, které formují náš názor na svět.

 

-----

 

Plánovali jsme umístění z přední strany radnice, ale tady bude více na očích.



Včera jsme na zastupitelstvu schválili účetní uzávěrku za rok 2019.


Abyste si udělali lepší představu o výdajích a příjmech naší městské části, vytvořili jsme k tomu příslušnou infografiku.




Odpoledne zasedá zastupitelstvo Prahy 3. Jeden z bodů má takový nepříliš atraktivní název "Schválení účetní závěrky Městské části Praha 3 za rok 2019". Ale zajímavé to rozhodně je.


Jde o to, že politici se vždycky hrozně přou při schvalování rozpočtu. Ale v průběhu roku se pak schvalují "rozpočtová opatření", která mohou z ambiciózních plánů nadělat finanční propadák. No a právě proto je lepší místo předsevzetí hodnotit až konečné účty.


Takže rok 2019 byl prvním rokem, pod který se můžeme podepsat. A největší otisk na tom nechal kolega Pavel Dobeš, který v tom roce vedl městskou kasu. Pavle, díky za to.


Po deseti letech se rozdíl běžných příjmů a výdajů dostal do kladných hodnot. Jinými slovy - po deseti letech se povedlo to, že Praha 3 nedotovala svůj provoz z rozprodávání obecního majetku v rámci privatizace. Došlo k seškrtání nákladů prakticky ve všech oblastech. A podotýkám, že některé výdaje byly vysloveně absurdní.
Díky tomu si v roce 2019 Praha 3 začala tvořit finanční rezervu. Výnosy z privatizace teď půjdou výlučně do investic a nebudou se projídat, jako tomu bylo v předchozích letech.
Držte nám i nadále palce. Díky.
------
Přikládám pár grafů, které Pavel (u kasy) bude prezentovat na dnešním zastupitelstvu.
 



Tohle byla povedená akce. Pro dobrovolníky jsme nachystali koncert pod Žižkovským vysílačem. Vystoupil pro ně Tomáš Matonoha & Inspektor Kluzó.

 

A těm, kteří nemohli dorazit, děkuji ještě jednou. Takovou vlnu solidarity a sounáležitosti si nepamatuji od povodní v roce 2002. Bylo to fenomenální. Díky.



Vybavuji si nespočet situací, kdy se v rámci jednoho SVJ nedokáží dohodnout ani na opravě střechy. Ale tohle je úplně jiný příběh – vnitroblok Baranova/Křišťanova/Sudoměřská. Nikoliv jen jeden vchod, ale hned několik společenství vlastníků se dokázalo dohodnout na společném postupu při revitalizaci vnitrobloku. Část prostředků na realizaci vybrali mezi sebou, část získali jako grant od Prahy 3 a zbytek opět od obce jako bezúročnou půjčku. Vybudovali dokonalý prostor, kde mohou trávit čas. Dnes si to slavnostně otevřeli. Perfektní a následováníhodné!

 

Mimochodem, mají tu vlastní žižkovské třešně. Upekli z nich slavnostní bublaninu.


Rozhovor pro iROZHLAS.cz se nesl v duchu "Vše, co jste chtěli vědět o Koněvovi na Žižkově, a báli jste se zeptat." Možná je trochu delší. Ale snad si v tom najdou všichni, kteří mi od minulého týdne píšou hromadu dotazů, co potřebují.


Zobrazit vše