Říjen


Elektrokoloběžky Lime

 

Dopravní komise dnes schválila stanovisko, které by mělo vést k eliminaci elektrokoloběžek Lime na území Prahy 3. Usnesení by ve středu měla potvrdit ještě Rada městské části a následně bude odesláno na magistrát a společnosti Lime.

 

Působí zde hned několik služeb sdílení jízdních kol. Nicméně elektrokoloběžky Lime mají poněkud specifické postavení - je s nimi nejvíce problémů.

 

V první řadě jde o samotnou povaha vozidla. Jeho subtilní konstrukce není pro provoz na silnici příliš vhodná. Jezdci se na vozovce necítí komfortně a tak se raději prohánějí po chodníku. Elektrokoloběžky se často neužívají jako nástroj přepravy, ale spíše jsou předmětem zábavy. Službu ve velké míře využívají turisté, kteří neznají místní zvyklosti a vytvářejí řadu nebezpečných situací. A v neposlední řadě koloběžky, živelně parkující na zcela nevhodných místech, tvoří překážky ve veřejném prostoru.

 

Zatímco Rekola slouží ve městě řadu let a i Freebike funguje bez citelných problémů, tak elektrokoloběžky Lime se ukázaly jako slepá cesta.


Na téhle třídicí lince končí separovaný odpad z Prahy 3.

 

Provozuje ji společnost AVE.cz - odpadové hospodářství v Benátkách nad Jizerou. Jede nonstop a na etapy se zde třídí plast i papír. Kolega Šimon Ornest si s natáčením pohrál více a v následujících dnech připraví pro oficiální stránku Prahy 3 lepší video, kde bude vidět, jak celý provoz funguje.

 

Mimochodem, smekám před všemi, co zde pracují. Vydržet tohle tempo celou směnu nebude žádná legrace.



V této věci panuje na radnici shoda. Vlajka byla vyvěšena.


S nápadem přišel pan Milan Gála.



Pravděpodobně také sledujete, co se děje na pomezí Turecka a Sýrie. Nechci se pouštět do rozborů zahraniční politiky. Nejsem v té věci znalcem a těžko soudit, kam se tenhle spor v budoucnosti posune. Ale faktem je, že zatímco před rokem byli Kurdové vítaným spojencem v boji proti Islámskému státu, teď jsou hozeni přes palubu. To se mi fakt nelíbí.

 

Vzpomněl jsem si na rozhovor, který jsem tady na Žižkově vedl zhruba před dvěma lety. Na tramvajové zastávce Lipanská jsem si kupoval kebab. Prodavač měl na rukávu trička českou vlajku a na druhém pro mě zcela neznámou. Ptal jsem se jej, oč jde. Začal mi vysvětlovat, že je to vlajka Kurdů. Že jsou národem bez vlastního státu a že on sám Kurdem je.

 

V pátek jsem si tyhle věci spojil a říkal si, že když jej máme tady na Žižkově, chtěl bych se s ním trochu více poznat. Před chvílí dorazil na radnici i se zástupcem kurdské menšiny v ČR a jako dárek mi přinesli onu kurdskou vlajku. Kurdů žije v ČR kolem pěti set. Oba pánové mi vyprávěli, jak se zrovna oni ocitli u nás.

 

Prvním z nich je Abdulelah Khalaf. Před 30 lety přišel do Československa studovat medicínu a dnes je primářem dialyzačního střediska. Druhým je Azad Hussein, který tu bydlí patnáct let a má onen stánek s kebabem, kde všichni nosí trička s dvěma vlajkami. Proč tam má tu kurdskou vlajku, tomu asi každý rozumí. A tu českou si tam dal prý jako poděkování, že tu s námi může být.



Zase se rozjíždí debata o projektu Evy Jiřičné na Žižkově. Slavná architektka jej navrhla místo telefonní ústředny CETIN. Na Facebooku koluje vyjádření hlásné trouby místní opozice, že projekt blokujeme a v diskusi se píše, že jsme se před ambiciózním plánem vysloveně "podělali".

 

Nedá mi, abych k tomu nenapsal pár řádek. Zkusme emoce ponechat stranou. Každý, kdo příběh alepoň trochu sleduje, musí vědět, že záříjové zastupitelstvo neprojednávalo otázku architektury, jak by se z některých názorů mohlo zdát.

 

Debata se vedla o stanovisku k navržené změně územního plánu. Ten stávající totiž neumožňuje postavit jediný byt, protože celý pozemek je vyhrazen výlučně pro stavby technické infrastruktury. Přitom na plán stavět byty se pozitivně dívá dnešní koalice, opozice a logicky i developer, kterému pozemek patří. Jde tu však o to, kolik by těch bytů mělo být.

 

Proto prosím neutíkejme od podstaty věci k populárním debatám o tvarech a výškách budov. Je to lákavé, nicméně naprosto předčasné.

 

Aktuální vedení městské části celkem konzistentně zastává názor, že rozvoj musí být systémově podmíněn rozvojem infrastruktury. Každý, kdo ráno vyrazí devítkou do centra, jasně pociťuje, že jsme se přiblížili limitu. A kdo jezdí autem, nejspíš nebude mít jiný názor. A teď si představte, že na Nákladovém nádraží a jeho okolí developeři vlastní pozemky, na kterých nám avizují kolem 10 - 12 000 nových bytů. Je to jakobyste k nám na Žižkov přesunuli celý Benešov a kus Mělníka k tomu!

 

Konečné usnesesení zastupitelstva zní tak, že souhlasíme s využitím pozemku na bytovou výstavbu a současně požadujeme stanovení míry využitelnosti na základě urbanisticko-dopravní studie, která zohlední kapacitu hromadné i individuální dopravy (celý text usnesení je zde). Takový materiál totiž dodnes neexistuje.

 

Zkusme prosím táhnout za jeden provaz. Funkční město by mělo být nejen v našem zájmu, ale i v zájmu developerů a všech, kteří budou v nových bytech bydlet.

 

S developery neválčíme. Vyjednáváme. Třeba zde nakonec bude stát i projekt paní architektky Jiřičné.



Tohle je jeden z prvních podzemních kontejnerů na území Prahy 3. Montoval se kolem roku 2007 a je na Lobkovicově náměstí. Dnes se už tento starší model nikam neumisťuje, ale na území Prahy 3 je jich zhruba 35.


Od techniků jsem si nechal vysvětlit údržbu, kterou pravidelně hradí městská část. Kontrolují a mažou podzemní součásti. Konkrétně tento se dostává na hranici své životnosti, kterou dodavatel odhaduje na 15 let.


Na radnici je připravený projekt na rozšíření počtu podzemních stanovišť. Byla by řešena moderněji a lze je vybudovat citelně levněji, než se dělo v minulosti. Přesto je to velmi nákladná věc a proto důkladně zvažujeme, kde konkrétně by se nové podzemní kontejnery měly budovat.


Září

Ozval se mi Petr Švec z Kolektorů Praha. Přímo před radnicí na Havlíčkově náměstí končí kolektor, který vede podél Jeseniovy ulice. Jako u většiny podzemních staveb do něj prosakuje spodní voda a samospádem stéká do jímky, která je umístěna pod těmito poklopy. Je to zhruba 40 m³ každý den. Vodu desítky let odčerpávají do kanalizace, takže zůstává bez užitku a ještě za ni musí platit stočné.
Přišel s návrhem, že zde zbudujeme retenční nádrže. Voda se využije pro závlahu náměstí a ještě vytvoříme odběrné místo pro Pražské služby na kropení ulic. Dobré, ne?

Říkám si, kolik vody by šlo získat z celé sítě pražského metra.



Podle opozice se stal z radnice od nástupu starosty Ptáčka hrozný holubník. Něco pravdy na tom je. Tihle jsou tu s námi 

Nicméně, proč to sem dávám. Andulky či papoušci jsou v nejedné radniční kanceláři. Nejvíce je jich na bytovém odboru. V řadě případů jde o opeřence nalezené v opuštěných obecních bytech, kde se úřad podílí na vyklízení. Bez úředníků by to byli ptáci bezdomovci, takže se stěhují rovnou na radnici.


Zobrazit vše