Aktuality

Mám tady zase takové zemité téma. Ale důležité. Jde o sáčky na psí exkrementy. V Praze 3 je 328 zásobníků na sáčky. Kolegové z Čisté Trojky každý z nich kontrolují 3x týdně a vkládají do nich štosy s 50 sáčky. Ročně je tak do ulic Prahy 3 umístěno kolem 2,5 mil. sáčků.

Docela často mě někdo upozorňuje, že ty zásobníky jsou prázdné. Může se to stát. Bohužel se často děje, že si někdo do zásoby vezme celý štos. Zásobníky bohužel nemají zámky a tomuhle prostě nezabrání. Proto jsme na tři místa v Praze 3 zkusili nainstalovat různá alternativní provedení se zámky od jiných výrobců a chceme vyzkoušet, zda to bude lepší. Ale 100% ochrana proti hamižnosti neexistuje.

Občas slýchám, co všechno bychom měli zvládat, když vybíráme poplatek za pejsky. V Praze 3 máme aktuálně registrováno 2 525 psů. Základní výše ročního poplatku je 1500 Kč a senioři platí 200 Kč. Maximální výše poplatku je stanovena zákonem. Celkem tedy vybereme kolem 2,5 mil. Kč. Jenže z této sumy odvádíme magistrátu přes 600 000 Kč. Zbyde nám tedy zhruba 1,9 mil.

Do nákupu sáčků na exkrementy, údržby a pravidelného doplňování stojanů každoročně investujeme zhruba 1,5 mil. Kč. Likvidaci psích exkrementů na chodnících a další náklady tím spojené je těžké vyčíslit, protože se uklízí s ostatními odpadky v ulicích. Ale celkové roční náklady (P3 + TSK) na úklid veřejných prostranství a svoz pouličních odpadkových košů na území Prahy 3 se pohybují kolem 35 mil. Kč ročně! Věřte, že poplatky za psy nejsou věc, na které by městská část budovala své bohatství.

Proto děkuji všem kooperujícím pejskařům. Vůbec nezpochybňuji, že je vás většina. Vidím každý den, že po svých pejscích uklízíte. Bohužel však jsou mezi námi stále lidé, kteří se svých pejsků štítí a nepovažují úklid po nich za svoji starost.

(Ta fotka s pejskem je 7 let stará. Tehdy jsme ji dali do Radničních novin a způsobila trochu poprask. Otíka jsem si vypůjčil od tehdejšího pana místostarosty. A rozhodně to byl čistotný pes. Roli strážníka tehdy přijal můj milý kolega Šimon Ornest. Druhá fotka ukazuje jeden z testovaných držáků na sáčky se zámkem.)
 

Na podzim budou komunální volby. Tady v Praze 3 jsme už dvakrát kandidovali ve spojení TOP 09 + STAN s podporou Žižkov (nejen) sobě. Poprvé to bylo v roce 2018 a podruhé v roce 2022. A protože si vzájemně rozumíme a máme podobný pohled na směřování Prahy 3, chceme ve spolupráci pokračovat i potřetí.

Před pár okamžiky jsme na Žižkovském vysílači podepsali Memorandum o společném postupu v komunálních volbách roku 2026.

Držte nám palce. Díky!
 

Včera jsem tady popisoval peripetie s rekonstrukcí prvorepublikových garáží Flora (u zastávky Radhošťská). A nejeden z vás se ptal po fotkách původního stavu. Tady jsou a přidávám i pár fotek z průběhu stavby.

A pokud by někoho z vás zajímala problematika historických parkovacích domů více, rozhodně doporučuji knížku Meziválečné garáže v Čechách od Petra Vorlíka.

Sám jsem ji kdysi někomu půjčil, ale zapomněl jsem komu. Kdyby se tahle zpráva dostala k rukám držitele mého výtisku, budu rád, když mi ji laskavě vrátí :-).
 

Máme nové podzemní garáže Flora na Vinohradské... koncem loňska jsme je konečně otevřeli. Málokterá stavba je předmětem takové polemiky. A protože se mě na to pořád někdo ptá, tak jsem to tady trochu sepsal. Ano, stálo to fakt hodně peněz.

Za normálních okolností by bylo podzemní parkování v tomhle místě rodinným stříbrem. Ale tady se to opravdu říci nedalo. Byl to ukázkový kostlivec ve skříni... tedy pardon... pod zemí. Prvorepublikové podzemní garáže samozřejmě měly svoje kouzlo. S ohledem na dnešní bezpečnostní normy se zdá až neuvěřitelné, že se v nich kdysi dokonce čepoval i benzín. V roce 1988 se tady ještě natáčel film Kamarád do deště. Jenže do jejich údržby desítky let nikdo nedal ani korunu. Navíc po revoluci začala soudobá auta narůstat do délky a šířky, takže se sem bylo čím dál obtížnější zajet. A pak se definitivně rozbil i historický výtah, kterým se sem auta dostávala. Svému účelu prostor přestal sloužit před desítkami let. Do podzemí zatékalo základy se začaly rozpadat a pod stropy se musely instalovat alespoň provizorní dřevěné podpěry.

Každému bylo jasné, že jednou půjde o enormní investici, na které nikdo žádné politické body nenažene. Spíše naopak. A proto se jakákoliv stavební akce odkládala napříč generacemi zdejších komunálních reprezentací.
Jenže v tuhle chvíli už nešlo jenom o nějaké parkování, protože garáže tvoří nedílnou součást základů a nosných konstrukcí okolostojících domů. Tehdy jsme prověřovali i variantu, že parkovací místa zasypeme. Jenže i pak by byly náklady na sanaci základů a likvidaci rozpadajících se garáží kolem 100 mil. Kč. Jak jsem psal, byl to kostlivec pod zemí, ale už to nešlo odkládat.

Součástí projektu tedy byla sanace základů, stavba nových garáží ve dvou patrech, zelená relaxační střecha, která je přístupná nájemníkům domů a retenční nádrže pro užitkovou vodu. Cena za všechny vyjmenované části je zhruba 200 mil. Kč.

Vejde se sem 60 automobilů, 16 motorek a jsou zde nějaké další nebytové/skladovací prostory. Cena za měsíční parkování automobilu je 4500 Kč. Samozřejmě slýchám názory, že je to cena vysoká a že budou garáže prázdné, nicméně kdo zná ceny v téhle lokalitě, dobře ví, že je to cena obvyklá. Proto je už horní patro zcela obsazeno, v podzemím podlaží je ještě několik míst volných a postupně se zaplňují. Pozitivní skutečností nepochybně je, že kdo zde začal parkovat, uvolnil ostatním místa v ulicích.

Možná se ptáte, kam tyhle peníze půjdou. Tohle nejsou jediné garáže, do kterých teče. Radnice spravuje po celé Praze 3 celou řadu parkovacích domů, některé jsou v bezvadném stavu. Ale pak tu máme pár objektů převážně pod panelovými domy z osmdesátých let a tady nás čekají opravdu velké výdaje.
 

Tohle je docela zajímavý kus historie komunální politiky Prahy 3. Totiž když vzpomínáme na sametovou revoluci, připomínáme si především události z listopadu či prosince 1989. Jenže kromě těch velkých změn celonárodního významu, si začali lidé krátce na to uvědomovat, že se otevírá možnost změnit věci i v jejich bezprostředním okolí.

V lednu roku 1990 začali zástupci místního Občanského fóra v Praze 3 jednat s vedením Obvodního národního výboru. V Baranově ulici otevřelo Občanské fórum své koordinační centrum. Protože tehdy neexistoval žádný internet či dokonce Facebook a celostátní média se o takové lokální věci vůbec nezajímaly, začal vznikat jednostránkový zpravodaj, který dobrovolníci kopírovali a následně vylepovali do vchodů činžovních domů či na tramvajové zastávky. Tehdy mi bylo deset let a se spolužáky nás tohle hrozně bavilo. Připadalo nám, že tím vylepováním máme svůj podíl na revoluci.

Když jsem teď před Vánoci hledal u rodičů nějaké dokumenty, našel jsem tam i složku s jedenácti vydáními zmíněného zpravodaje. Totiž vždy, když jsme po domech vylepovali aktuální číslo, jeden výtisk jsem si založil. I po těch 36 letech je to zajímavé čtení, a proto dávám první čtyři vydání k dispozici. Jsou zde popsané události ledna 1990. Během února zveřejním i všechna navazující čísla.

Co se tady tehdy řešilo?

- Probíhala stavba Žižkovského vysílače, hodně lidí se bálo o své zdraví.
- Velkým tématem byla přestavba starého Žižkova a pokračování asanace.
- Probíhala stavba hotelu Olšanka, který byl tehdy nazýván "víceúčelovou budovou ROH" a otevírala se možnost využití budovy pro veřejnost jako náhrada za původní barokní stavbu, která na pozemku byla.
- Uvažovalo se o zřízení "Hyde Parku" Prahy 3.
- Škola na Komenském náměstí původně měla být zbourána v rámci asanace.
- V Praze 3 existoval pořadník s 3800 žádostmi o byt. Ročně jich bylo přiděleno pár desítek.
- V obvodě bylo 43 konspiračních bytů vyčleněných pro potřeby STB. 
- Mezi autory zpravodaje se poprvé objevil i Michal Bors, který se následně stal prvním porevolučním starostou Prahy 3.

Mrzne až praští. A následující dny rozhodně nebude o nic tepleji. Proto si dovolím pár řádek k údržbě chodníků.

Správcem chodníků v ulicích není radnice. Jejich údržbu má na starosti Technická správa komunikací, která na jejich údržbu získává finance z rozpočtu magistrátu. Samotné odklízení sněhu a posyp štěrkem na základě pokynů TSK realizují pracovníci Pražských služeb.

Nicméně společně s kolegy z radnice jim dokumentujeme problematická místa a průběžně posíláme žádosti o nápravu. V rámci urychlení necháváme některé úseky ošetřit i naší službou Čistá Trojka. Pokud narazíte na místa, která jsou v nevyhovujícím stavu, budu rád, pokud k oznámení využijete web www.cistatrojka.cz. Případně budu rád za upozornění na můj mail ptacek.jiri@praha3.cz a já zajistím, aby se to dostalo do správných rukou. Vedoucí směny na TSK mi pak posílá fotodokumentaci, že sjednali nápravu.

Současně je třeba pamatovat na skutečnost, že TSK má chodníky rozdělené podle priorit a některé komunikace v zimě neudržuje zcela programově. Mapu, kde jsou ke každému chodníku uvedeny přesné informace najdete zde: https://tskarcgis.westeurope.cloudapp.azure.com/zuk/ Vše výše uvedené platí pro chodníky v ulicích.

Naopak chodníky v zeleni a na náměstích (vyjma Vítkova) udržuje radnice z prostředků Prahy 3 a práce vykonávají pracovníci naší úklidové firmy Čistá Trojka. Samozřejmě i zde je možné upozorňovat na případné nedostatky.

Věřte mi, že to nebereme na lehkou váhu. Ještě bude mrznout a sněžit, takže všem doporučuji maximální opatrnost. Děkuji za spolupráci i trpělivost.

Poznáte kde?
(Jaromír Čejka, 1970)
 

Že budu zítra volit SPOLU, to asi nikoho nepřekvapí.
Dva z mých čtyř kroužků dostanou kolegové z Prahy 3. Oba dobře znám, s oběma jsem měl možnost pracovat a u obou mi ten kroužek dává smysl. Zvažte je:
Robert Pecka, radní Prahy 3
Martin Dlouhý, poslanec PČR