1968
Ani Praha 3 nebyla ušetřena zájmu okupantů. Telefonní ústředna ve Fibichově ulici byla obsazena jako jeden z prvních cílů. V té době ještě neexistovala telefonní ústředna na Olšanské třídě, proto byl hlavní telefonní uzel právě zde a sloužil místnímu i mezinárodnímu spojení.
Táta mi vyprávěl, že okupanti požadovali okamžité zastavení provozu. Tehdy se jednalo o ústřednu využívající elektromechanické prvky, takže vojáci se samopalem v ruce se orientovali podle "cvakání" a požadovali okamžité odpojení všeho, co bylo slyšet. Technici jim museli vyhovět, ale důležitý provoz tajně přepojovali do záložní ústředny. Největší zásluhy na zachování spojení měl prý jakýsi pan Melichar. Proplétal se mezi zmatenými vojáky v pracovním plášti s pájkou a klubkem drátu. Vypadal prý celkem nedůležitě, ale ve skutečnosti právě přepojoval linky mimo okupovanou budovu.
A podobná situace byla i v Českém rozhlase. Poté, co nebylo možné vysílat z hlavní budovy na Vinohradské třídě, bylo vysílání přepojeno do záložního studia v Jeseniově ulici u nás na Žižkově a hlasatelé informovali obyvatelstvo právě odsud.
Od invaze do Československa uběhlo více jak padesát let. Okupanti dnes usilují o Ukrajinu. Vojáci opět útočí na infrastrukturu, média a samosprávu. Místní lidé se s nimi snaží vypořádat nejen na frontové linii, ale i na podrobených územích. Držme jim palce!
(fotky: Želivského, Viktorka, Národní památník na Vítkově)